Sociální podnikání v ČR
Sociální podnikání v ČR stále čeká na legislativní ukotvení, což však neznamená, že kolem nás neexistují podniky, které staví sociální prospěch společnosti nad finanční.
Kdo by neznal organizace jako je Pragulic, Bezobalu nebo Tichou kavárnu?
Všechny v nejobecnějším slova smyslu spojuje rovnovážné „využívání tržních mechanismů k plnění sociálních cílů“. Asi není překvapením, že je spojeno se širokou škálou organizací ziskového i neziskového sektoru, ale i s osobami, které podnikají jako OSVČ.
Definice sociálního podnikání
Jednotlivé definice sociálního podnikání se liší. Zjednodušeně řečeno se jedná o činnost organizací, které sledují prospěšnost své činnosti pro společnost. Kladou si např. otázky: Jak mohu podpořit konkrétní skupiny osob bez přístřeší, matky samoživitelky, osoby se zdravotním postižením? Jakými činnostmi k podpoře dojde? Budu mít pozitivní dopad na životní prostředí a život v lokalitě?
Sociálním podnikem může být NNO (spolek, sociální družstvo, nadace, obecně prospěšná společnost apod.) nebo zisková organizace (společnost s ručením omezeným, obchodní společnost atd.). Není proto divu, že je toto téma značně široké a složité.
Co je a není sociální podnik
Pro pochopení tématu sociálního podnikání je dobrým „návodem“ použít pozitivní i negativní vymezení.
| Co je sociální podnik? | Co není sociální podnik? |
| Chce dělat věci jinak, s jinou hodnotovou motivací. | Podnik, který se za sociální označí. |
| Umí podnikat, podnikání je základem příjmů. | Není to každý společensky odpovědný podnik (CSR). |
| Většina zisku se vrací zpět do podniku. | Není to NNO co si přivydělává prodejem výrobků. |
| Respektuje zájmy a potřeby svých zaměstnanců (zpravidla zaměstnává znevýhodněné osoby. | Sociálně-terapeutické pracoviště. |
| Je nezávislý na státu (i když může být podporovaný z grantů). | Nemusí jím být každý zaměstnavatel s více jak 50% zaměstnanci se zdravotním postižením. |
| Spolupracuje s místní komunitou, chová se partnersky. | Jeho cílem není spolupráce s místní komunitou, podpora lokálních výrobců ani podpora životního prostředí. |
(Kurková, Franková, 2012), Manuál sociálních podniků
Právě problematika zaměňování termínu sociální podnikání a společensky odpovědného podnikání je častým nešvarem. „Tržní organizace, které jsou zakládány s cílem vytvářet zisk, by měly alespoň přijímán koncept společenské odpovědnosti firem (tzv.: CSR), aby tak nahrazovaly společnosti své případné negativní dopady i přispívali k dlouhodobé udržitelnosti a rozvoji ekonomiky i společnosti (PODKLAD PRO KONCEPCI POLITIKY VLÁDY VŮČI NNO DO ROKU 2020)“. Nejsou však primárně zakládány pro plnění společensky prospěšných cílů, ty jsou až sekundárním produktem, nelze je tedy zaměňovat se sociálním podnikem.
Přínos sociálního podnikání
Sociální podnikání ukazuje jistou alternativu. Vzhledem ke stále se měnícím podmínkám ve společnosti může být prostorem pro spojení důrazu na dva aspekty – sociální přínos a finanční stabilita. Nabízí možnost zapojení do společnosti osobám, na které „jako by“ se zapomnělo a při tom si na tuto činnost „vydělat“ vlastními silami. Českou republiku samozřejmě čeká ještě dlouhá cesta, které by výrazně napomohla legislativa, která by vytvořila hranice. Věříme, že nejenom pro NNO by to znamenalo další možnost, jak své klienty začleňovat do společnosti – bez negace!