Zavolejte nám: +420 603 941 418

Kontakt Chráněné dílny OZP

Jak šel čas s termínem Chráněná dílna

Otazníky na značce s upozorněním

Jak šel čas s termínem Chráněná dílna

Jak šel čas s termín Chráněná dílna může vysvětlit, kde se v naší společnosti vzal a zamotal tak hlavu nejednomu z nás. Téměř každý si ho spojí se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením (dále OZP). Právě v tom se jeví jeho síla. V některých případech bývá natolik využíván…až dalo by se říct „nadužíván“. Kde se tento termín vlastně vzal a jak se k němu staví zákonná úprava dnes?

Chráněná dílna

Hned na úvod je třeba říci, že zákon už termín chráněná dílna „nezná“. I přesto je užíván z velmi dobrých důvodů – každý člověk ví, co si pod ním představit. Problém nastává, pokud ho někdo využívá k nekalým obchodním praktikám.


Dříve byl termín zakotven v zákoně o zaměstnanosti:
§ 76
(1) Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.

Zdroj

Chráněné pracovní místo

Vytvoření institutu chráněného pracovního místa nahradilo „chráněné dílny“. Pro zřízení chráněného pracovního místa bylo možné čerpat příspěvky jakýmkoliv zaměstnavatelem. Ten se zavázal, že místo bude v dostupné alespoň 3 roky. Pro čerpání dalších financí na jeho podporu i po zřízení bylo však třeba být zaměstnavatelem s více než 50 % OZP z celkového počtu zaměstnanců.

Tento termín zanikl s novelou zákona platnou od 1. 1. 2018.

Chráněný trh práce

Tento termín vznikl vymezením vůči volnému trhu práce. Pojem chráněný trh práce je používán výhradně v souvislosti se zaměstnáváním více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele, se kterým má Úřad práce ČR uzavřenu účinnou písemnou dohodu o jeho uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce.

OZP mohou být samozřejmě zaměstnány i na volném trhu práce, ale nevztahuje se na ně termín práce na chráněném trhu práce.

Lingvisticky dokonce došlo k odstranění přídavného jména „chráněné“ dříve spojené s každým z příspěvků. Dnes mohou tito zaměstnavatelé OZP čerpat dva příspěvky: příspěvek na zřízení pracovního místa pro OZP a příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním OZP.

Díky „pročištění“ terminologie došlo k jasnému oddělení chráněného a volného trhu práce. Pokud se tedy někdo označuje za aktéra na chráněném trhu práce, je to jasně specifikováno.

Objevují se však prodejci, kteří přes to všechno nabízejí své produkty jako vyráběné v chráněné dílně. Pokud však nejsou dohledatelní v registru MPSV pro dodavatele náhradního plnění, nejsou aktéry na chráněném trhu práce.

Díky tomu si může každý z nás ověřit, zda je termín „chráněný“ použit opravdu tam, kde na něj má prodejce nárok. Zda plní, co slibuje, ať už po telefonu, mailu či v reklamě.

zveřejnit komentář